Čas na nikoho nečeká … Ani na přednášejícího. Jak tedy přistoupit k situaci, kdy na naši přednášku máme vyhrazený čas?
Když jsem si připravoval časově omezené přednášky, často se mi stalo, že jsem si připravil spoustu myšlenek … abych pak následně zjistil, že řadu z nich stejně nestihnu říct. Přišel jsem tak o celé hodiny drahocenného času. A právě v tomto vidím velké úskalí přípravy časově omezených projevů.
Naučil jsem se však něco, co těmto ztrátám času při přípravě dokáže zabránit. Ve chvíli, kdy mám připravený „polotovar přednášky“ neboli hrubou verzi přednášky, řeknu si ji se stopkami. To mi dá výbornou představu o tom, kolik myšlenek vlastně za daný čas stihnu publiku předat.
Tato fáze nastává již na začátku přípravy, kdy pouze vím, o čem budu mluvit. A tak již na začátku rozhodnu, které myšlenky v přednášce zazní a které se do ní již nevyjdou. Díky tomu ušetřím při přípravě oproti minulosti spoustu času. Stejným způsobem můžete šetřit čas i vy.