Vím, že nic nevím

To je výrok, který bývá připisován Sokratovi. Znamená to, že čím více toho víme a umíme, tím více si uvědomujeme, kolik ještě naopak nevíme a neumíme.

V dnešní době je snad v každém oboru tolik poznatků, že není možné vědět v dané oblasti všechno. S každým novým poznatkem a zkušeností je snazší uvidět skutečnou velikost daného oboru. To může být frustrující. Díky tomu však máme stále možnost se zlepšovat. Stále mít cíle, za jakými v daném oboru jít.

V prezentačních dovednostech to platí určitě. Čím více jsem se v této oblasti zlepšil, tím více jsem si uvědomoval další oblasti pro zlepšení. A dokonce i u těch nejlepších řečníků jsem začal odhalovat prostor pro zlepšení jejich projevu. Člověk není dokonalý a nemůže se soustředit úplně na všechno. Takže se u jeho projevu vždy najde něco, co by mohl udělat lépe. Zdá se, že zlepšování prezentačních dovedností je proces, který nikdy nekončí.

Díky tomu, že nikdo neumíme všechno, nám může každý v daném oboru pomoci. I lidé, kteří jsou teprve na začátku a nemají tolik zkušeností jako my, nám mohou dát užitečnou zpětnou vazbu. Uvědomit si a vidět věci, které zkušení lidé už přehlíží. Přijít s novými myšlenkami a nápady. Mě osobně to motivuje ke skromnosti a k tomu, abych neusnul na vavřínech. Věřím, že každý člověk, nejen v prezentačních dovednostech, mě může něco naučit a něco nového mi předat.