Riziko pozitivního myšlení

O pozitivní myšlení jsem se zajímal několik let. Přečetl jsem o něm několik knih. Věnoval jsem se různým technikám, které tento směr učí. Myslím tím dívat se na věci z lepší stránky, vizualizovat si věci, které chci, používat afirmace. Zjistil jsem zajímavý rozpor v tomto směru.

Vezměme si situace, kdy jsme s něčím v našem životě (nebo dokonce s celým životem) nespokojeni. A to tak, že jsme zaklíněni v negativním myšlení. Malujeme si černé scénáře, jak to bude pokračovat. Možná ztratíme přesvědčení, že s tím můžeme něco udělat. Změnit tu situaci k lepšímu. Nic nás nenapadá.

V takových situacích nám pozitivní myšlení může dost pomoci. Dá nám motivaci. Přesvědčení, že to dobře dopadne. A díky tomu začneme i vymýšlet, jak danou situaci vyřešit. Co uděláme. To nás nakonec může zavést k lepšímu životu.

Podívejme se však na jinou situaci. Situaci, kdy jsem relativně spokojení ve svém životě. Jistě, řada věcí by mohla být lepší, ale není nic zásadního, co by nás tížilo. Za normálních okolností nám bude nespokojenost s různými věcmi ukazovat směr. Kam se chceme vydat, co na svém životě chceme zlepšit. Pokud se však budeme věnovat pozitivnímu myšlení, tak možná tuto nespokojenost přestaneme cítit.

Budeme mít pocit, že není nic, co bychom potřebovali na svém životě změnit. Někdy to tak může být, ale většinou je vždy něco, co může být lepší. A na čem můžeme pracovat. Sice budeme cítit spokojenost, ale nebude to ta pravá spokojenost. Ta spokojenost s tím, že je náš život lepší, že jsme se někam posunuli, něco změnili. A to nás dříve nebo později dostihne. V takovém případě představuje tedy pozitivní myšlení riziko pro kvalitní život.

Poznámky:

Dobrým příkladem mohou být příběhy lidí, kterým skutečně pozitivní myšlení pomohlo. Příběhy takových lidí většinou začínají opravdu špatnou situací v životě. Takovou, ve které lidé cítí velkou nespokojenost. Asi jsem nikdy neviděl nebo nečetl příběh o pozitivním myšlení, který začíná takto: „Byl jsem v životě velmi šťastný. Rozhodl jsem se však být milionářem a začal se zabývat pozitivním myšlením.“

Tímto článek mám na mysli aktivní a každodenní používání technik pozitivního myšlení jako jsou vizualizace a afirmace. Tyto techniky působí sugestivně a mohou mít velký dopad na život jednotlivce. Proto tyto techniky z pozitivního myšlení doporučuju pouze v prvním případě. Tímto článkem nemám na mysli optimismus , úsměvy a příjemné chování k ostatním či další pozitivní přístupy, které nepůsobí sugestivně. Ty mohou naopak pomáhat neustále.