Proč nesleduji televizní zprávy?

Televizní noviny jsou nejsledovanějším pořadem v televizi. To znamená také velmi výdělečným. To není náhoda. Používají totiž psychologické techniky pro zvýšení sledovanosti. Podobné techniky využívají i další média v oblasti zpráv. Pojďme si to ale ukázat na příkladu televizních novin.

.

Ze všech věcí, které se ve světě dějí, se pro zpravodajství vybírají ty poutavé. A poutavé znamenají negativní zprávy – ty jsou totiž mnohem silnější než zprávy pozitivní. Jsou to pravdivé zprávy. Nicméně jejich sdělení je emočně upraveno. Dochází tedy k jakémusi ohýbání reality. Kdy máme z negativní zprávy pocit, že má mnohonásobně větší negativní dopad, než ve skutečnosti má. Také je zde snaha, aby diváci měli pocit, že se jich daná zpráva týká, i když se jich vlastně netýká.

.

Dále se používá pomoc s problémem, které zprávy samotné vytvoří. Divák pak získává k takovému zpravodajství důvěru, protože má pocit, že se mu upřímně snaží pomoc. Například vezmeme nějakou bezvýznamnou nemoc, kterou trpí pár desítek lidí v ČR – takových nemocí jsou stovky a většina lidí nemá šanci je chytnout. Pokud se ale zrovna touto nemocí nakazili noví lidé, může snadno působit jako hrozba i pro diváky. O takové nemoci pak stačí opakovaně informovat. Lidé dostanou strach. Zároveň stačí přidat několik tipů, jak zvýšit šanci, že se této nemoci vyhnete. Vůbec přitom nezáleží na tom, že podobně málo nebezpečných nemocí existuje v republice tisíce a nikdo o nich ani neví.

.

V neposlední řadě celé negativní vyznění zpráv krásně umocní pozitivní zpráva na konec. Například o narození zvířat v zoo. Díky emočnímu kontrastu ještě více zdůrazní celkový negativní dojem ze zpráv. Divák má ale pocit, že se tvůrci zpráv snaží v tomto hrozném světě alespoň najít něco pozitivního. Tím je dílo dokonáno.