Představte si, že si v létě jdete zaplavat do studené vody. Teplotní šok není zrovna příjemný. Máte v zásadě dvě možnosti, jak se s ním vyrovnat.
První – půjdete pomalu po krůčcích a pomalu si budete zvykat na nekomfort. Druhá – Skočíte rovnou do vody a začnete plavat.
Tato alegorie se dá použít pro odstraňování zlozvyků v životě. Pokud nějaký zlozvyk chcete odstranit, toto jsou dvě cesty, ze kterých si můžete vybrat. U některých zlozvyků vám bude lépe fungovat pomalé odvykání a u některých náhlé ukončení. Mě obvykle první způsob fungoval u těch, které mají větší vliv na můj život a druhý u drobných zlozvyků.
Záleží ovšem na osobnosti a na typu zlozvyku. Pokud vám jeden způsob nebude fungovat, můžete jít druhou cestou. Každý způsob má však svá rizika. U náhlého ukončení není riziko v prvních dnech, kdy jsme motivovaní, ale obvykle především v prvních týdnech. Navíc je třeba si dávat pozor, protože i po delší době se ke zlozvyku můžete vrátit, pokud to znovu zkusíte. S tím, že už jste ho přece odstranili, a párkrát to znovu zkusit vám nemůže uškodit. U postupného odvykání je zase riziko, že bude vaše odvykání příliš pomalé a nebude vás dostatečně motivovat k dokončení vaší cesty k úplnému odvyknutí.
Zlozvyk jistě nestačí odstranit jen jednou. Nutkání se k němu vrátit se bude vracet i po několika letech. Existuje jedna dobrá poučka o protialkoholních léčebnách: V těch špatných pacientům po vyléčení řeknou, že jsou vyléčeni. V těch dobrých jim řeknou, že je čeká celoživotní boj s tím, aby se ke svému zlozvyku nevrátili. I když většina zlozvyků může být neškodných, tato poučka na ně bude také sedět.